|
|
Analýza (re)produkce kánonu (dějin) architektury 20. století
Brůhová, Klára ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce Analýza (re)produkce kánonu (dějin) architektury 20. století se věnuje tématu architektonickému kánonu a především kritické reflexi principů jeho utváření. Práce představuje teoretická východiska i argumentaci objevující se v zahraničních i tuzemských textech (publikovaných od druhé vlny feminismu po současnost), které na architektonický kánon a výklad dějin architektury nahlíží kriticky - především prizmatem genderu. Analytická část práce se soustředí na kvantitativní a kvalitativní obsahovou analýzu sylabů k přehledovým kursům dějin architektury vyučovaným na českých vysokých školách, přičemž cílem je najít odpověď na výzkumnou otázku: Jak se na vysokých školách v České republice učí/vykládají dějiny architektury 20. století - a do jaké míry jde o dějiny zohledňující tvůrčí přínos žen, resp. o dějiny kritické? Klíčová slova Dějiny architektury, gender, feminismus, kánon, architektura 20. století, architektky, vzdělávání
|
|
|
Moderní architektura ve Slaném
Pučerová, Marie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Diplomantka zpracuje uměleckohistorickou monografii architektury 1. poloviny 20. století ve Slaném. Nejprve stručně nastíní urbanistický a architektonický vývoj města od jeho počátků do konce osmnáctého století a podrobněji ve století devatenáctém. Tato část práce by měla vyústit ve stanovení souhrnných charakteristik města a identifikaci těch, které mohly pozitivně i negativně determinovat vstup moderní architektury do historického prostředí. Jádro práce pak vytváří kapitoly o období let 1900-1918 a 1918-1950, postavené na analýze a interpretaci vybraných staveb. Diplomantka při tom bude sledovat, jaké obsahy a ambice město s moderní architekturou spojovalo a jaké formy na sebe bral svár tradice a modernity. Pokusí se při tom nalézt i takové aspekty vztahů architektury malého města a centra, které je možno zobecnit pro celé české prostředí v daném období. Prostřednictvím rekonstrukce meziválečné stavební činnosti slánských architektů a stavitelů na jedné a stavebníků na druhé straně ukáže vývoj lokální stavební kultury a umožní-li to prameny, přiblíží i dobové postoje veřejnosti k moderní architektuře. Součástí práce bude obrazová dokumentace analyzovaných staveb a prostorových struktur. Klíčová slova architektura 20. století, urbanismus, moderní architektura na malém městě, Slaný
|
|
|
Věžové vodojemy 1. poloviny 20. století na území České republiky: Architektura, urbanismus, konverze
Varvařovská, Viktorie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Uměleckohistorická studie o věžových vodojemech představuje jejich vývoj na území České republiky. Podrobněji se zaměřuje na vodojemy období 1. poloviny 20. století, které zkoumá po stránce architektonické, památkové a urbanistické. Zasazuje je tak do širšího kontextu a ukazuje, že i tento stavební typ má své místo v dějinách české moderní architektury. Zvláštní pozornost je pak věnována začlenění věžových vodojemů do organismu současného města. Tyto možnosti prezentuje na konkrétních příkladech konverzí, neopomíná však ani otázky památkové péče a industriálního dědictví. Klíčová slova věžové vodojemy, industriální dědictví, moderní architektura, urbanismus, konverze
|
|
|
Raná tvorba Martina Rajniše 1968 - 1986 v kontextu Sdružení inženýrů a architektů v Liberci (SIAL)
Staňková, Tereza ; Bendová, Eva (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na ranou tvorbu Martina Rajniše, úzce spjatou s jeho působením ve školce SIAL. První kapitola práce je věnována vzniku a náplni školky v rámci Sdružení inženýrů a architektů v Liberci (SIAL), stejně tak jako předním představitelům obou dvou skupin. V druhé kapitole práce je již představena tvorba M. Rajniše v době svých postgraduálních let ve školce SIAL na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Třetí kapitola je věnována Rajnišově tvorbě v rámci Libereckého Stavoprojektu. Jeho prvním velkým projektem je návrh nákupního centra Prior 02, později Máj na Národní třídě v Praze, na kterém spolupracoval s Johnem Eislerem a Miroslavem Masákem, zakladateli ateliéru SIAL. Pro tuto dobu je stěžejní také Rajnišova spolupráce s architektem Michalem Brixem, který sám prošel školkou SIAL. Čtvrtá kapitola je spojena se zlomovým rokem 1986, kdy se M. Rajnišovi povedlo ve spolupráci s M. Brixem a Studiem Shape navrhnout výstavu Expo 86 v Kanadském Montrealu. Expo 86 mělo velký vliv na založení Rajnišova prvního vlastního ateliéru DA Studio ve stejném roce. Cílem práce je nalezení kontextů mezi ranou tvorbou Martina Rajniše a školkou SIAL. Jaký vliv měla školka SIAL na rané Rajnišovy projekty a s jakými architekty se díky ní Rajniš setkal a spolupracoval? V rámci představování...
|
|
|
Recepce a prosazování moderní architektury mimo centrum na příkladu Benešova a okolí
Chýlová, Lenka ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Diplomová práce je pojata jako monografie věnující se architektuře Benešova v první polovině dvacátého století. Důraz je kladen na recepci modernity a otázky spojené se vztahem centra a periferie. Po shrnutí vývoje architektury v Benešově jsou nastíněny dějiny české moderní architektury na příkladech z Benešova. Práce se dále soustředí na prosazování jednotlivých stylových vrstev moderní architektury v místním prostředí a pojednává monograficky přínos dvou vybraných osobností, Otakara Novotného a Aloise Mezery. Diplomantka se tímto pokouší rekonstruovat, jak jejich realizace ovlivnily místní stavební kulturu. V závěrečném shrnutí pak stanovuje specifika benešovské moderní architektury, které vyúsťují v obecnější odpovědi na otázky exponované v úvodu. Klíčová slova architektura 20. století, Benešov, regionální architektura, Otakar Novotný, Alois Mezera, Marcel Dusil, František Scharf
|
|
|
Pavlačový dům v architektonickém a urbanistickém vývoji města Žižkova
Chvátalová, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
v českém jazyce Anotace Diplomová práce se zaměřila na typ pavlačového domu v kontextu urbanistického vývoje Žižkova. Nejprve jsem nastínila vývoj hromadného bydlení v obecném měřítku a poté pavlačový dům v rámci jeho vývoje a v historické perspektivě jsem představila hmotné a sociální prostředí města Žižkova. Jádrem práce byla analýza žižkovského pavlačového domu s cílem stanovit jeho specifika a ukázat, jak se snášel s vývojem požadavků na kvalitu bydlení, jak jim byl přizpůsobován a jak musel ustupovat. Závěrečná kapitola stanovila podíl pavlačového domu na geniu loci Žižkova a demonstrovala jeho pochopení na dílech současné architektury. Klíčová slova Žižkov, pavlačové domy, architektura 19. století, architektura 20. století, Praha, přestavby
|
|
|
Architekt Antonín Tenzer
Pučerová, Klára ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Dílo Antonína Tenzera zahrnuje tvorbu z období šesti desítek let v bouřlivých etapách vývoje československé architektury. Architekt je znám jako jeden z představitelů avantgardy a vrcholného funkcionalismu, autor fakultní nemocnice v Praze-Motole i dalších zdravotnických budov nebo hotelu Jalta, stavby spojované se socialistickým realismem. Ve své disertační práci jsem se pokusila zmapovat hlavní typologické okruhy, jimiž se Antonín Tenzer zabýval. Mým cílem bylo maximálně rozšířit portfolio známých staveb, na jehož základě jsem definovala architektova hlavní témata i aktuální problémy, na něž reagoval. Vycházela jsem především z dobových materiálů - publikovaných projektů, plánové dokumentace a spisů ze státních i soukromých archivů, jakož i z dílčí pozůstalosti, kterou mi zpřístupnila architektova rodina. V jednotlivých tematických okruzích jsem se zaměřila na Tenzerovy zásadní realizace a úspěšné soutěžní projekty, na které později navazoval a rozvíjel je. Kromě podnětů od spolupracovníků, aktuálních debat a význačných prací jsem hledala prvky a postupy, jimiž na architektonickou diskuzi autor zpětně působil sám. Sledovala jsem vliv historických událostí a společensko-politické situace na jeho tvorbu, například v období hospodářské krize problematiku bydlení a s ní související koncept nejmenšího...
|
|
|
Pardubické válcové mlýny Bratři Winternitzové
Varvařovská, Viktorie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Studentka zpracuje monografickou studii o automatických mlýnech bratří Winternitzů v Pardubicích. Předmět své studie nejprve stručně zasadí do kontextu vývoje industriální architektury u nás a v rámci kritického vyrovnání s dosavadní literaturou ukáže, jaké místo má tento segment dějin architektury v její historiografii. Souhrnně exponuje význam Josefa Gočára v české architektuře 20. století. Vznik automatických mlýnů zasadí do kontextu modernizace města. Samotnou stavbu v její prvotní podobě podrobí důkladné formální analýze a charakterizuje ji stylově. V následující kapitole pak bude sledovat její další stavební vývoj. Studie vyústí v analýzu problematiky památkové ochrany industriální architektury po ztrátě původní funkce, vztahu průmyslového a architektonického dědictví a možností revitalizace na příkladu předmětu práce. Klíčová slova Josef Gočár, Pardubice, industriální architektura, architektura 20. století, mlýny, Pardubické válcové mlýny Bratři Winternitzové
|
|
|
Cesta k prvnímu pražskému krematoriu
Hlaváčová, Eva ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce Cesta k prvnímu pražskému krematoriu pojednává o všem, co předcházelo vybudování budovy prvního pražského krematoria, které je zároveň svou rozlohou i největší v Evropě. Cílem práce je představit realizaci projektu této stavby v kontextu doby a porovnání soutěžních architektonických návrhů. Práce se dále zaměřuje na vítězný návrh od Aloise Mezery a součástí je i podrobný popis interiéru a exteriéru. V práci také uvádím historické souvislosti, které se se stavbou krematoria pojí. Klíčová slova Krematorium, společnost, sekularizace, spalování žehem, architektura 20. století
|
|
|
Pavlačový dům v architektonickém a urbanistickém vývoji města Žižkova
Chvátalová, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
v českém jazyce Anotace Diplomová práce se zaměřila na typ pavlačového domu v kontextu urbanistického vývoje Žižkova. Nejprve jsem nastínila vývoj hromadného bydlení v obecném měřítku a poté pavlačový dům v rámci jeho vývoje a v historické perspektivě jsem představila hmotné a sociální prostředí města Žižkova. Jádrem práce byla analýza žižkovského pavlačového domu s cílem stanovit jeho specifika a ukázat, jak se snášel s vývojem požadavků na kvalitu bydlení, jak jim byl přizpůsobován a jak musel ustupovat. Závěrečná kapitola stanovila podíl pavlačového domu na geniu loci Žižkova a demonstrovala jeho pochopení na dílech současné architektury. Klíčová slova Žižkov, pavlačové domy, architektura 19. století, architektura 20. století, Praha, přestavby
|
host ::
RSS.